Věda se neustále mění a teprve nyní odhaluje dlouhodobé účinky znečištění na lidský reprodukční systém.

Zmenšuje znečištění naše penisy?
Toto rozvíjející se téma je pro nás fascinující, ale také trochu děsivé. Je nejen možné, že některé úrovně expozice běžně používaným chemikáliím, mohou u dospělých vést k rakovině, obezitě a kardiovaskulárním onemocněním, ale jedna epidemiologická studie za druhou prokázala toxické účinky těchto chemikálií na vývoj fetálního mozku a dokonce i na vývoj genitálií.
Prakticky to znamená, že pokud nejste obdařeni takovou velikostí penisu, jakou byste si přáli, je možné, že na vině jsou chemikálie a znečišťující látky z prostředí.
Povíme vám o významných zdrojích expozice, o tom, jak jste ovlivněni, a doufejme, že vám poskytneme nástroje, jak proti nepříznivým vlivům životního prostředí bojovat.
Expozice
Jako zdánlivě inteligentní tvorové lidské bytosti „zvládly“ aspekty životního prostředí. Vybudovali jsme civilizace, vytvořili umění a začali zkoumat kosmos. Ale abychom se tam dostali, došlo k některým vážným chybám.
S objevem a aplikací fosilních paliv jsme sledovali, jak se environmentální zdraví Země začíná zhoršovat, a teprve nyní začínáme chápat dopady znečištění na naše zdraví. Environmentální a pracovní expozice znečišťujícím látkám má negativní dopad na lidské tělo, a co je nejdůležitější, na naše pohlavní orgány.
Jedním z problematických aspektů znečištění je to, že se tyto chemikálie nacházejí všude: v plastech, v naší zubní pastě, v herbicidech a na našich rostlinách a nahoru a dolů potravním řetězcem.
Tyto chemikálie jsou ve vzduchu, který dýcháme.
Dokonce i kouř ze dřeva je spojován s nepříznivým sexuálním zdravím.
Znečištění ovzduší je hlavním zdrojem chemikálií. Bylo zjištěno, že ovlivňuje téměř každý orgán a každou buňku těla, včetně mnoha tělesných funkcí regulovaných endokrinním systémem.
Toto okolní znečištění ovzduší funguje jako endokrinní disruptor a vede k předčasným porodům, nízkému IQ, kardiovaskulárním onemocněním a (podle Dr. Shanny H. Swanové) zmenšuje naše penisy během prenatální expozice.
Co tedy děláme, abychom bojovali proti těmto chemikáliím narušujícím endokrinní systém se silně negativními účinky na reprodukční zdraví?
Vyhýbáme se jim, jak nejlépe umíme, a snižujeme naši expozici životnímu prostředí.
Dokud nebudeme vědět více, dělejte, co je v vašich silách, abyste používali sklo místo plastu, řídili úspornější auta a vyhýbali se chemikáliím, o kterých je známo, že jsou škodlivé. Je to skvělý důvod, proč se začít starat o životní prostředí.
Účinky expozice
Znečišťující látka není monolit, každá ovlivňuje jiné části těla a nejtoxičtější účinky jsou naštěstí závislé na dávce. Některé jsou endokrinní disruptory a některé ovlivňují průtok krve. Jisté je, že krátkodobé účinky často zakrývají větší problém pro lidské tkáně v budoucnosti.
Reprodukční a genitální účinky
To je jádrem našeho strachu, že dopady na zdraví jsou tak rozsáhlé. Znečištění nejen zmenšuje naše penisy, ale také snižuje počet spermií, snižuje kvalitu spermatu a zabíjí naše libido.
Dr. Swanová cituje dlouhodobé studie na lidech, které naznačují, že chemické znečišťující látky snížily počet spermií až o 59 % v letech 1973 až 2011.
Dlouhodobé účinky expozice jsou ještě zákeřnější, protože částice znečišťujících látek pronikají do různých tělesných systémů, jako je endokrinní systém (část těla, která tvoří a reguluje hormony, a tím i libido), kardiovaskulární systém (nejenže vyvolává ischemickou chorobu srdeční během pohlavního styku, ale ovlivňuje i sílu erekce) a samotný reprodukční systém (snižuje koncentraci a motilitu spermií).
Pro partnerku (a potenciální dítě) jsou účinky expozice ještě závažnější. Několik studií expozice in utero (v děloze) mělo nepříznivé účinky na výsledky těhotenství, plodnost a zdraví plodu.
Jedna studie zjistila, že okolní úroveň znečišťujících látek v ovzduší ovlivnila porodní hmotnost, zpomalila intrauterinní růst, způsobila předčasnou nebo neonatální smrt a snížila celkovou plodnost. Vzorky krve z pupeční šňůry dále ukázaly, že mnoho průmyslových znečišťujících látek je přítomno při vývoji plodu prostřednictvím expozice okolním znečišťujícím látkám.
Další účinky
Kromě již zmíněných reprodukčních problémů uvádí Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí a Agentura pro ochranu životního prostředí (U.S. Centers for Disease Control and Prevention and the U.S. Environmental Protection Agency) následující:
- kožní léze
- změněná funkce jater
- plicní onemocnění
- cukrovka
- demence
- křehké kosti
- narušený imunitní systém
- nedostatečně vyvinutý nervový systém
- rakovina lidských tkání
Zvláštní poznámka o vlivech znečištění ovzduší
Znečištění ovzduší je obzvláště zákeřný způsob environmentální expozice chemikáliím. Světová zdravotnická organizace nazývá znečištění ovzduší „nouzovým stavem veřejného zdraví“ a připisuje mu každý rok až 8,8 milionu předčasných úmrtí.
Znečištění ovzduší způsobuje záněty a přenáší ultrajemné částice po celém těle, pomalu infikuje životně důležité systémy nežádoucími chemikáliemi. Vědci nazývají dobře známé poškození srdce a plic „špičkou ledovce“.
Víme, že expozice znečištění ovzduší je spojena s nepříznivými účinky na zdraví. Stále však teprve začínají se objevovat souvislosti ohledně vlivu, který má na reprodukční systémy, jako jsou neustále důležité parametry spermií: kvalita spermatu, počet spermií, motilita spermií a morfologie spermií.
Jednotlivé znečišťující látky, jak mohou ovlivnit vaše zdraví a odkud pocházejí
Některé chemikálie mají větší vliv na lidské zdraví než jiné. Zde jsou znečišťující látky, které musíte znát a kterým se vyhýbat.
POPs
Také známé jako „Perzistentní organické znečišťující látky“ (Persistent Organic Pollutants), tyto toxické bioakumulující chemikálie nepříznivě ovlivňují lidské zdraví. Mohou být transportovány větrem a vodou a přecházejí z jednoho druhu na druhý v potravním řetězci.
POPs byly široce přijaty po druhé světové válce a byly velmi účinné při kontrole plodin, prevenci nemocí přenášených komáry a v průmyslu; nicméně tyto chemikálie negativně ovlivnily i lidské zdraví a zdecimovaly divokou zvěř.
PCBs, DDT a Dioxiny jsou některé z nejznámějších POPs. Tzv. „Tucet špinavců“ (Dirty Dozen) jsou:
- Aldrin
- Chlordan
- Dichlordifenyltrichlorethan (DDT)
- Dieldrin
- Endrin
- Heptachlor
- Hexachlorbenzen
- Mirex
- Toxafen
- Polychlorované bifenyly (PCBs)
- Polychlorované dibenzo-p-dioxiny (Dioxiny)
- Polychlorované dibenzofurany (Furany)
Tyto sloučeniny byly v USA z velké části zakázány v 70. a 80. letech, ale nepříznivé účinky jejich dlouhého poločasu rozpadu jsou pociťovány dodnes. Studie na zvířatech prokazují škodlivé účinky expozice těmto chemikáliím.
Dioxiny
Jedna z nejběžnějších POPs, tyto sloučeniny jsou považovány za „perzistentní environmentální znečišťující látky“, které se hromadí v potravním řetězci a jsou snadno požity. Dříve byly vedlejším produktem výroby herbicidů a papíru a často se uvolňují do životního prostředí při spalování odpadu. Expozice dioxinům u lidí je nejčastější v potravinovém řetězci.
Tyto komerční chemikálie se dostávají do lidského těla prostřednictvím masa, mléčných výrobků a rybích produktů, a proto mnohé regulační orgány monitorují krmivo pro zvířata v celém potravinovém řetězci.
Hladiny dioxinů se v přírodě liší, ale při velkých dávkách jsou vysoce toxické.
Krátkodobá expozice může způsobit kožní léze a dlouhodobá expozice dioxinům je spojena s poškozením reprodukce, poškozením imunitního a endokrinního systému a způsobením rakoviny.
PCBs
Polychlorované bifenyly se používají v průmyslových procesech k výrobě elektrických zařízení. Stejně jako jiné expozice POPs, i vysoké hladiny PCBs jsou známé tím, že mají nepříznivý dopad na lidské tělo.
Olovo
Olovo je silný toxin, který je bioakumulativní (což znamená, že se hromadí); i když to závisí na úrovni expozice, dlouhodobá interakce s olovem naruší téměř každý systém v lidském těle.
Občasný kontakt s částicemi vznětových výfukových plynů nebo průměrná expozice znečištěnému ovzduší není ideální, ale nezpůsobí žádné dlouhodobé neurologické vady. Nicméně expozice plodu olovu může vést k dlouhodobému poškození tkání a reprodukčním vývojovým vadám. Naštěstí expozice olovu klesá.
V důsledku úsilí EPA se hladiny olova v ovzduší snížily o 98 % v letech 1980 až 2014.
Několik dalších běžně viděných nebezpečných chemických sloučenin, kterým je třeba se vyhnout
- Bisfenol A (BPA): Vedlejší produkt výroby plastů a epoxidů. Ujistěte se, že vaše láhev na vodu neobsahuje BPA!
- Perchlorát: Vedlejší produkt farmaceutického průmyslu, který se občas nachází v pitné vodě.
- Perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky (PFAS): Tyto chemikálie jsou široce používány v obalech potravin, jako jsou krabice na pizzu, a tvoří bromované zpomalovače hoření a povlak na nepřilnavých pánvích. Účinky expozice této chemikálii jsou podobné jiným toxickým chemikáliím. Je však známo, že tato chemikálie způsobuje nádory, zvýšenou hladinu cholesterolu a nízkou porodní hmotnost u některých laboratorních zvířat.
Závěr o vlivech znečištění na neplodnost
Expozice těmto toxickým chemikáliím u dospělých je dostatečně vážná, ale s mnoha riziky, které s sebou nese fetální expozice, je nanejvýš důležité, abychom omezili každou z těchto znečišťujících látek v ovzduší již dnes.
Zajištění toho, abychom žili v co nejzdravějším prostředí, by mělo být naší prioritou. Je to jeden z důvodů, proč věříme, že je důležité vzdělávat se o tom, jak může životní prostředí ovlivnit vaše zdraví.
Z hlediska lidského zdraví i zdraví životního prostředí platí, že čím dříve tyto potenciálně škodlivé chemikálie eliminujeme, tím lépe.


