Jako sexuálně přenosné choroby se většinou označuje skupina nemocí, které se obvykle mezi partnery přenášejí některou z forem sexuální aktivity. Nejčastěji se tedy jedná o vaginální, anální či orální sex. Tyto choroby se ještě v nedávné minulosti nazývaly venerickými chorobami. Konkrétně tomu tak bylo do roku 1990, kdy se představitelé veřejného zdravotnictví rozhodli, že zavedou nový termín, aby zlepšili přehled veřejnosti o problematice.
Činitelé přenosu mohou být bakterie, plísně, viry nebo prvoci. Nelze dostat sexuálně přenosnou nemoc ze sexuální aktivity s člověkem, který nemoc nemá a naopak se osoba se sexuálně přenosnou chorobu musela nakazit s kontaktu s někým, kdo ji měl nebo s jeho tělesnými tekutinami. Tyto choroby mohou být ovšem přeneseny i krevní transfúzí. Velmi nebezpečné jsou i použité a nesterilizované jehly.
Sexuálně přenosné nemoci se dělí na bakteriální, parazitické, plísňové, protozoální a virové. Mezi bakteriální choroby se řadí kapavka, chlamydie, syfilis, měkký vřed a další. K parazitickým nemocem se řadí svrab a veš muňka. Jako protozoální nemoci se označuje amebóza, giardióza či trichomoniáza. Mezi plísňovými chorobami nalezneme kandidózu. Do skupiny virových sexuálně přenosných chorob spadá herpes, HIV, lidský papilomavirus a hepatitida. Na následujících řádcích se alespoň v krátkosti o některých ze zmíněných chorob rozepíšeme.
Bakteriální onemocnění
Jednou z nejznámějších pohlavně přenosných chorob je syfilis. Původcem onemocnění je bakterie z kmene spirochét Treponema pallidum. Poměrně často se může infikovat i plod během těhotenství nebo při kojení dítěte. Syfilis se rozvíjí pozvolna a první vývojové stadium se vyznačuje vznikem nebolestivého tvrdého vředu v místě, kde se infekce dostala do těla. Druhé stádium se vyznačuje vyrážkami, zduřením uzlin a lézemi sliznic. Poté následuje bezpříznakové období, které vydrží nějakou dobu a po pěti až třiceti letech dojde většinou k pozdní syfilidě. Občas k pozdnímu stádiu vůbec nedochází. Po deseti až třiceti letech se třetí stádium projevuje jako pozdní neurosyfilida s progresivní paralýzou nebo tabes dorsalis. Může se tedy projevit atrofií mozku, demencí či poruchami chůze a citlivosti. V dřívějších dobách syfilitici končili mimo společnost a v léčebnách. Při přenosu syfilis v drtivé většině dominuje forma pohlavního styku a nezáleží na tom, jestli se jedná o styk anální, koitální či orální. Hlavní prevencí před nákazou syfilidou tedy je věrnost partnerovi, používání prezervativu a dodržování základních hygienických pravidel.
Podobně jako syfilis, i kapavka se řadí mezi poměrně známé pohlavně přenosné nemoci. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších nemocí na celém světě. Kapavka je způsobena gramnegativní bakterií Neisseria gonorrhoeae. Onemocnění se obvykle charakterizuje hnisavým zánětem sliznic vylučovacích a pohlavních orgánů. Občas může kapavka zasáhnout i hltan, konečník či spojivky v očích. Většina případů kapavky se vyskytuje u osob ve věku patnáct až třicet let. U mužů je nejpostiženější skupinou věková kategorie 20-24 let, zatímco u žen je nejhorší věkovou skupinou 15-19 let. Nejčastější rozšiřování kapavky je pohlavním stykem. Nemocné ženy mohou kapavku přenést i na své dítě během porodu, což se často projevuje jako oční infekce, ale tomu se dá předejít vhodným ošetřením očí v porodnici. Kapavka se v podstatě výhradně přenáší pohlavním stykem, a proto je nejvhodnější prevencí věrnost jedinému partnerovi nebo vhodný výběr sexuálních partnerů. Dobrou prevenci představuje také použití prezervativu. Infekce kapavkou zvyšuje riziko infikování virem HIV.
Další bakteriální sexuálně přenosnou chorobou je chlamydiová infekce. Chlamydie též patří mezi globálně známé choroby. Chlamydie jsou nepohyblivé bakterie, jež parazitují v eukaryotických buňkách. Občas žijí v hostiteli, aniž by mu způsobovaly potíže. Chlamydie mohou být stejně velké nebo menší než viry, a proto s nimi občas bývaly zaměňovány. Bakterie se častokrát chovají natolik nenápadně, že postižený člověk ani nemusí zjistit, že byl nakažen a nemoc sama odezní. Nebezpečí můžeme spatřovat v následcích hlavně u žen, protože chlamydie mohou negativně ovlivnit plodnost a u těhotných žen hrozí riziko potratu. Nejčastěji se chlamydie přenáší vaginálně, análně a orálně nakaženým člověkem. Chlamydie však lze chytit i přímým kontaktem s kontaminovaným povlečením, ručníkem, na toaletě, v sauně, bazénu nebo ve sprše. Největší rizikovým faktorem je nedodržování zásad bezpečného sexu, protože přenosnost z člověka na člověka je poměrně vysoká. Jako příznaky se označují u žen nepříjemné pocity v pochvě jako svědění a bolest, což se často zhoršuje pohlavním stykem. Dále se jedná o pálení při močení a bolesti břicha. Ženy mohou i krvácet mezi periodami nebo po pohlavním styku. Prvním vodítkem může být též citlivý vřídek na genitálu. V případě mužů to mohou být nepříjemné pocity kolem močové trubice jako bolest či svědění. Varlata bývají nateklá a bolestivá na osahání. Někdy se může projevit i bolestivost kloubů.
I měkký vřed se řadí k bakteriálním pohlavně přenosným chorobám. Jejím původcem je gramnegativní bakterie Haemophilus ducreyi. Onemocnění se projevuje mnohočetnými vřídky v oblasti genitálu. Pokud by se měkký vřed neléčil, může dojít ke spojení několika vřídků ve velký ložiska a následně k přenosu infekce do mízních uzlin v oblasti třísel. Následuje jejich zduření, prasknutí a vytvoření píštěle, z níž vytéká hnis s příměsí krve. Nemoc je možné dostat pouze pohlavním stykem a její umístění mimo genitál je více než vzácná. V takovém případě by se jednalo o prsty, rty a mandle. Inkubační doba měkkého vředu kolísá a pohybuje se mezi několika hodinami a pěti dny. Nemoc se vyskytuje hlavně v zemích tropického a subtropického podnebného pásu v Africe a Asii. Mimo tyto oblasti se vyskytuje pouze velice vzácně, což je způsobeno migrací obyvatelstva. Léčení měkkých vředů probíhá antibiotiky.
Parazitické sexuálně přenosné nemoci
Svrab a veš muňka. Právě svrab je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou. Nemoc se projevuje nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek, skvrn a pupínků. Onemocnění nemá souvislost jen s osobní hygienou, nicméně špatná hygiena může zhoršit průběh nemoci. Ale i přehnaná hygiena může způsobit problém při zjišťování a ověřování, jestli se jedná právě o svrab. Zákožka ve zrohovatělé vrstvě pokožky vytváří kanálky a samice klade vajíčka v slepých koncích chodbiček. Z vajíček se následně líhnou larvy, jež se během tří týdnů mění v dospělé zákožky. Paraziti způsobují nepříjemné svědění, obzvlášť ve večerních hodinách.
Veš muňka je druh bezkřídlého hmyzu, který žije v ochlupení, genitální a řitní oblasti. Veš muňka se přenáší hlavně pohlavním stykem či přes prádlo. Veš má oválné, krátké široké tělo a malou hlavu. Samičky přežívají kolem čtyř týdnů, ale během tohoto období dokážou snést kolem třiceti vajíček, z nichž za týden vylezou larvy, z nichž se za další dva týdny stanou dospělí jedinci. Veš muňka přenáší nemoc nazvanou pediculosis pubis, mezi jejíž symptomy patří krev ve spodním prádle, strup, ekzémy či hnis. V poslední době dochází v euroamerické oblasti k snižování výskytu tohoto druhu vši, což se spojuje s rostoucí oblibou vyholování stydké oblasti a podpaží.
Virového původu
Poslední skupinou sexuálně přenosných nemocí, které zde budeme popisovat, jsou virového původu. Jedná se o herpes, což je označení pro obyčejný opar. Jedná se o skupinu infekčních onemocnění kůže a sliznic, které způsobuje virus herpes simplex. Virová hepatitida je též infekční onemocnění, které se vyskytuje v různých typech. Občas se můžeme setkat i s chybným označením žloutenka. Chybným z toho důvodu, že se jedná jen o symptom, který hepatitidu může a nemusí provázet. Další takovou chorobou je i lidský papilomavirus. Jedná se o jeden z více než stovky různých typů papilomaviru, který napadá lidské buňky. Asi třicet typů lidského papilomaviru postihuje oblast genitálií a může vyvolávat změny buněk sliznice děložního hrdla. Lidský papilomavirus je vysoce nakažlivý. Poslední z řady pohlavně přenosných nemocí na virové bázi je HIV. Jedná se o retrovir, který dokáže přepisovat lidskou DNA. Dokáže způsobit nemoc AIDS, která je stále ještě pro celý svět velkou hrozbou.
Takže pozor. Pokud si necháte zvětšit penis, nejspíš budete sexuálně aktivnější, takže s XXL ochranou.
